VĚDY A VÝZKUM

Vědecké studio Stará milenka (dále jen VSSM) shromažďuje veškeré informace o dekadentní a frenetické literatuře, vlastní rozsáhlý archiv českých a moravských ineditních textů (především z devadesátých let XX. století) a obskurních současných i minulostí pohlcených časopisů. VSSM je spojeno se skupinou Půnebí a od r.1997 se podílí na přípravě časopisu DG. Od roku 1998 se věnuje i nakladatelské činnosti. Činnost VSSM je pomalá a neustálá. Jedním z vědeckých úkolů VSSM je tzv. úniková činnost spočívající v sestavování „chronologického výčtu uměleckých vítězství (a proher) posledních dvaceti století“ a příslušného slovníku autorů. Nic nevadí, že podobné slovníky byly zpracovány lépe a odborněji, v této skutečnosti právě spočívá úniková činnost skrytá pod hesly SAVANT MAUDIT a LE SCIENCE POUR LE SCIENCE.

Výsledky této činnosti zachycují Horrory roků (v současné době mají cca 230 stran) a Zelený sešit Endymion. Na tomto základě vzešla ominosní vise sestavit dějiny frenetické literatury a horroru. Vyprávění nočních hubeňourů, jak se tato zhmotněná vise nazývá, zahrnuje zmíněné dějiny, portréty především britských a novoanglických mistrů neklidu, slovníček a překlady několika povídek (Machen, Chambers, Hodgson). Při pokusech o kvalitní převody z jazyka anglického, které se duchovně opíraly o Celý život Jana Zábrany a Hory roků Ivana Slavíka, se ustavily dvě překladatelské školy. První, intuitivistická, representovaná Hugem Hugem se opírá o nevalnou znalost autorova rodného jazyka, kterou kompensuje mimořádnou dávkou intuice, dedukce, indukce a adukce. Druhá, translátorská, representovaná Luxem von Duxem vychází z premisy, že počítačový software je mistr nad mistry povolaný a tudíž program Translator dokáže přeložit bezchybně jakýkoli text. Radikální translátorista Orian de Saint-Nectaire převedl například povídku Lorda Dunsanyho Zázračné okno. Pro illustraci jsme vybrali finále povídky:Vzpomněl si na kredenc, kde on přechovával čajovou soupravu pro zvláštní příležitosti. „Vida, zase jedna,“ řekl a nechal se unášet větrem. Náhle jej spodní vítr prudce nadzdvihl a předal hornímu. Osamělý letec se vznášel stále výš, hluboké, modré nebe jej vítalo a on se nořil do stále větších hlubin, do temnějších nebeských tůní, kde již nevládla azurová modř, ani kobaltová, leč černomodrá barva hlubin, v nichž se rozsvěcely a zhasínaly nazelenalé plaménky rozkladu nejvyšších arkán člověka. Letec téměř neviděl na krok, když se ozvalo: „To je ukončený!“ A mladík si uvědomil, že se přetrhl.O znalost cizích jazyků se opírají i vexilologická studia VSSM. Vexilologii čili vědu o vlajkách k nám zavlekl El Linhart, jenž se co milovník vlajek vyprofiloval už v šesti letech. Vzhledem k neuskutečnitelnosti záměru poznat a popsat, ba dokonce pouze sledovat vlajky celého světa se naše studia soustředila na vlajky britského Impéria. Výsledkem této práce je Vexilologický kabinet vystavěný ku slávě britského Impéria , který je stále v stavu zrodu. Vedlejším produktem, jenž se vlajkami inspiroval, je vexilologická bilogie Lunhard a Průlivové osady.Od těchto libých činností je kousek ke studiu postmoderny, ve kterém vynikl především Lux von Dux, autor sbírky essayů My nic jiného neděláme (1994-2003). El Linhart svoji postmoderní studii Je třeba vymyslet nějaké slovo použil v diplomové práci (1997), v soutěži o cenu Jana Masaryka (1998) a v postgraduelní seminární práci (2004). Všechny verse vyjdou v plánované publikaci Tři mouchy jednou ranou. S postmodernou souvisí i etika defekace Pavla Jazyka a epifenomenální sémiotika Oriana de Saint-Nectaire. Podle postulátů jednou provždy stanovených VSSM je postmoderna (jako životní styl, epocha a umělecký směr) nepřímým důsledkem francouzské revoluce z let 1789-1792 a přímým potomkem nacisticko-managerské revoluce z let 1933-1945. Postmoderní úvahy se odrazily ve všech myšlenkových směrech, které filosofové VSSM vytvořily: v nihilismu Alexandra Nihilovského, v Rungeho infernálním utilitarismu a v řadě dalších, které se nám momentálně nevybavují. Netřeba se o těchto věcech dále šířit, zájemce mohu odkázat na Deník diluvianta, kde v roce 1997 čteme: Zapálil jsem si cigaretu a vysoko nad Teplicemi jsem došel k závěru, že nejsem žádný filosof. Tuto větu může podepsat všech čtrnáct členů VSSM. Důsledky hesla LE SCIENCE POUR LE SCIENCE nejlépe projevily v trilogii ex post nazvané Frugální život. První část Čítanka český Jazyk (rkp. 1997) podává výklad různých literárních žánrů dokumentovaný díly relativně neskutečných autorů, druhá Dějiny pindíků (rkp. 1998-2004) zachycuje příběh relativně neexistujícího národa a třetí Opárno (rkp. 1999-2000) popisuje nereálně působící cesty po relativně skutečném kraji. Odtud tedy odvozujeme vznik tří věd, které jsou pro VSSM totéž co vajíčka pro slepičku: 1. zkoumání Staré milenky Starou milenkou, což můžeme bez cavyků označit jako patafysiku.2. pindickou historii (a s tím související další pindické vědy jako např. setologii nebo etnolologii).3. mythologii Opárna, která při své šíři záběru spocívá i vědu „oranžových nocí“ tj. inveršeologii a všeobecnou nauku o cestopisech a tourismu pregnantně shrnutou v Universální příručce o psaní cestopisů (uloženou v knihovně Terpolské university). Nesmíme opomenout dceřinné pavědy adventure touristiku a évrytouristiku! Jakkoli se nám pro těmto třem sloupům učení jeví vše ostatní malinké a nepodstatné, nesmíme nic opomenout. Máme na mysli především odvážné výzkumy Alberta Krásna a Mistra neklidu v japanistice a sinologii, Huga Huga v queez queeru a téměř všech členů VSSM v holmesologii. O spletitosti queeru se opírala už první mýtická hra El Linharta 26 jehel z dubna 93. Milovník Belmonda Hugo ve svém jedinečném Nedělním souboji spojil aktuálnost queeru a lákavost queezu. Test znalostí o jedinečném herci je toho důkazem a mimoto báječně zpestří nedělní dopoledne. Poslední vědou, která se ve VSSM těší oblibě, je antropologie. Praktik této vědy Fjodor Runěvskij dospěl k mimořádným poznatkům během svých pobytů u kmene duchů čili u Tofurů, kteří jsou přesvědčeni, že jsou duchy dávno vymřelého kmene Kabylů. Mezitím teoretik Fjodor Runěvskij při prohlížení Dějin kulturní antropologie odhalil dosud neznámý fakt, že antropoložka Margaret Meadová pravděpodobně nosila neprůstřelnou vestu. Možná jste se báli, že zde po způsobu Belbovy fakulty srovnávacích bezvýznamností pojednáme o antarktické pomologii či tlönské kasuistice nebo jiných nemožnostech, a nyní jste překvapeni. A právem. Inu, ještě nikdo nepotkal tu pravou partu pro výcuc vesmíru – jak se říká.

Nejaktuelnějším vědeckým projektem VSSM je výukový program Nadace láčkovců, jež navazuje na fiktivní Urbanovu nadaci v pseudonymním městě Lunhard. Následující inzeráty se objevily v Ročence Staré milenky.

V zemích EU propukla zuřivá eurotománie. Začalo to skromným projektem výchovy k angažovanému euroobčanství skrze twiningová města a nabralo to nečekaných obrátek, Fifinka se páří Erzherzem, jurodiví ojroluďia s eurákyněmi z Vorarlbergu, Eurozkratka s umělcem z Brém… Pokud se cítíte stranou a mimo záhon, obraťte se na Nadaci láčkovců města Duchcova. Najdete sobě rovné!

Místo, kde Arthur Gordon Pym objevil zemi Tsala-li leží podle autorem cestopisu udaných souřadnic poblíž Berknerova ostrova v oblasti Filchnerova pobřežního ledu, nedaleko argentinské základny Alférez de Navio Sobral. Abych to zjistil, musel jsem se znovu seznámit s významem jednotlivých čísel a zkratek typu s.š. a spol.  Tolik Ego Cadwaler z ECA. Unikla Vám současná generace akronymů? Nerozumíte výrazům typu CMR, IK 5, ŠKČ, HPL? Přihlaste se na Školu akronym při Nadaci láčkovců města Duchcova při VSSM. Naším heslem je nejen číst, nýbrž i tvořit! Vaším heslem je Anna Marie Pecháčková.

Jedním z mála okamžitě použitelných objevů je evoluční dieta vzešlá z dílny skupiny evolučních gastronomů kolem Jana Evangelisty Kytky. Dieta spočívá v rozfasovaném pojídání organismů od nejsložitějších (člověk, opice) po ty nejelementárnější (láčkovci, U.S. citizens) a nejstarší (mlž unio, trilobit). Důsledkem je evoluční zvrat ve vlastním těla, jehož výsledkem je radikální zhubnutí a fatální oživení prehistorické paměti co případná kontraindikace.


Zanechat odpověď